Adélka Králíková vystupuje velmi zřídka, pro někoho se tak může jevit pouze virtuální postavou.
Adélka Králíková je svérázná, teprve třináctiletá folková písničkářka a od začátku svých uměleckých pokusů také hrdá chráněnka Ester Kočičkové.
Ač velmi milá a sympatická, její osud spokojenému dětství příliš nenahrává:
Otec Zbyněk je zedník a notorický alkoholik, matka Irena je učitelka strojopisu a čile praktikující jehovistka, bratr Milan trpí mentálním postižením. Ovšem Adélka zatím dokáže všechny negativní vjemy ze svého rodinného prostředí asimilovat a přetavit do hlavní oblasti svých mimoškolních zájmů – do tvorby, interpretace a kytarového doprovodu vlastních písní.
Skladby jako Když má jehovista špatný den, Kdyby se ze všech vypitých piv, Mámo, táto, přesvědč mě, Akné nebo Můj Róm jsou nemilosrdnou výpovědí o naší společnosti, ale i pádným důkazem jednoho neobyčejného talentu. Slovy Jana Nedvěda: „Tak zralé a tak dojemné, že mám sto chutí odložit kytaru a položit jí svoje Porty k nohám!“
(-JML-)
(Živé vystoupení Adélky Králíkové lze, vzhledem k uvedeným okolnostem, domluvit pouze v rámci konzultace s pí. Kočičkovou)